– Dřevěné konstrukce střech,
– krovy,
– dřevěné podlahy a podobně.
Ceník služeb:
Trámy do 15 x 15 cm 1 metr délky: 350 až 400 Kč. (Podle přístupnosti ošetřovaných míst.)
Trámy od 15 x 15 do 20 x 20 cm 1 m délky: 400 až 450 Kč. (Podle přístupnosti ozařovaných míst.)
Plocha 1 m čtverečný tloušťka do 2 cm: 400 Kč.
Plocha 1 m čtverečný tloušťka nad 2 cm do 4cm:. 480 Kč.
Ozařování trámů větších rozměry a ploch větší tloušťky po dohodě. K cenám jsou připočítávány naklady na dopravu 4 Kč/km.
Dále je cena závislá přístupnosti ozařovaných předmětů, například trámových konstrukcí. U krovů je potřeba před započetním prací prohlídkou zjistit, zda je pro mne technicky možné ošetření provést. (Nutno vzít v úvahu, že generátor mikrovlnného záření má hmotnost 15 až 20 kg a umístit jej do pracovní polohy není zcela jednoduché.) Náhradním řešením může být fotografie krovu s vyznačením rozměrů.
V současnosti mohu ozařovat krovy do výšky 4 m. Maxímální průřez je omezen rozměry 20 x 20 cm.
Trochu teorie neuškodí
Umělci, úřadujícími ve dřevě jsou hlavně larvy tesaříků a červotočů, spolubydlících s námi v střešních konstrukcích staveb, podlahách, dřevěném nábytku, a obložení stěn. Nic, co je ze dřeva před nimi není bezpečné.
Princip likvidace dřevokazů je podobný ohřevu potravin v mikrovlnné troubě. Živé organizmy obsahují ve svých tkáním až 90% vody. Vodu lze rychle přivést do varu mikrovlnným ohřevem. Elektromagnetické záření o vhodné frekvenci, v případě mikrovlnného ohřevu 2,45 Khz, ohřeje rychle dřevokazy na teplotu, kterou nepřežijí. Protože dřevo obsahuje nižší množství vody, obvykle 8 až 14% ohřívá se méně. I když se například larvy tesaříka ohřejí až na bod varu, okolní dřevo má teplotu daleko nižší.
Mikrovlnné záření nezanechává v materiálu žádnou stopu. Proto nechrání proti opětovnému napadení a je nutné provést chemické ošetření vhodným chemickým přípravkem. Na trhu je jich dost, vhodný je například lignofix, pentalidol, bochemit a řada dalších. Chemická ochrana sice nechrání proti larvám ukrytými ve dřevě, na ty dosáhne mikrovlnné záření, ale zabrání opětovnému napadení. Například lignofix je kontaktní a požerový jed, To znamená, že vylíhnutý brouk po styku s chemicky ošetřeným povrchem zahyne, ani z vajíček se nevylíhnou larvy. Rizikem jsou výsušné trhliny s obnaženým neošetřeným povrchem. Právě tam tesaříci i červotoči, nejobvyklejší škůdci, kladou vajíčka.
Tesařík krovový
Nejzdatnější škůdce dřeva dorůstá délky těla 7 až 20 mm. Dospělí brouci se líhnou od května do září. Samička za krátkou dobu života, žije 8 až 25 dní, dokáže po sobě zanechat důkladnou památku; téměř 400 vajíček, zárodků larev.
Po po nájezdu tesaříků zůstane zničené dřevo a oválné výletové otvory 6 x 4 mm velké. Obdobným "přítelem" dřeva je i menší tesařík fialový. Larvy nikdy nepoškozují povrch dřeva a drtinky nevyhazují z chodeb, takže poškození dlouho uniká pozornosti. Teprve až v pokročilejším stupni vývoje larev lze někdy pozorovat nepatrné vypadávání drtinek ze štěrbin a jejich hromadění na pavoučích sítích, či na podlaze. Poškozují hlavně bělovou část dřeva a jádrové dřevo jen minimálně. V bezjaderných jehličnanech, jedli a smrku, larvy postupně pronikají až do dřeně, kde je jejich likvidace obtížná. Proto je důležitý včasný zásah, dříve než larvy proniknou do hloubky napadeného dřeva.
V borovici a modřínu larvy pronikají zpravidla jen po jádro.Za příznivých životních podmínek trvá vývoj larev jen 2 roky, obvykle se však protahuje na 3 až 4 roky a v nepříznivých podmínkách i na 10 až 15 let. Doba vývoje záleží spíše než na druhu dřeviny, na jejím stáří a šířce letokruhů. Nejčastěji bývá poškozováno bělové dřevo mladých borovic. Intenzívně je napadáno také dřevo jedlové, poněkud méně smrkové a nejméně modřínové. Tesaříci silně poškozují dřevo napadené houbami, které působí tzv. modrání dřeva. Listnaté dřeviny jsou vůči napadení zcela imunní.
Vývoj larev je hlavně způsobem ovlivňován vlhkostí dřeva (relativní vlhkostí vzduchu). Vývoj probíhá optimálně při vlhkosti dřeva kolem 30% a teplotě vzduchu 28 až 30°C. Larvy jsou dosti odolné vůči suchu a jsou schopné se vyvíjet ve dřevě vyschlém na vzduchu o vlhkosti 10 až 15%. Při vlhkosti pod 10% hynou. Též nejsou schopné se vyvíjet v čerstvě zpracovaném dřevě.
V poslední době došlo v mnoha zemích (a také u nás) k nebývalému nárůstu škodlivosti tesaříka krovového v důsledku nadměrného používání mladšího a špatně zpracovaného bělového dřeva s nízkým podílem vyzrálé a jádrové části dřeva. Uvádí se, že v Německu jím bylo silně napadeno 40% (ve Švédsku dokonce 50%) budov. (Údaje pro Čezko nejsou k dispozici, ale nejspíš se nebudou příliš lišit.)
Dřevokaz čárkovaný
Patří mezi nejvýznamnější hmyzí škůdce jehličnatého dřeva. je asi čtyři milimetry velký, válcovitého tvaru, hnědožlutý. Samičky "budují" až 6 centimetrů dlouhé matečné chodby do dřeva nejprve kolmo k ose kmene, později všemi směry rovnoběžně s letokruhy. Zde kladou vajíčka a rovněž „rozsévají" výtrusy symbiotických hub, protravu pro larby a brouky, které brzy chodby zaplní svým podhoubím. Požerky tmavnou a šíří se z nich houbové onemocnění způsobující modrání dřeva. Napadené dřevo bývá někdy tak znehodnoceno, že se dá použít pouze jako palivo.
Červotoč umrlčí
Slyšíte-li v nočním tichu 7 až 8 tikání po sobě; není žádný důvod k radosti, údery krovek samečkové lákají něžné pohlaví k páření. Ke skrytému životu červotoč umrlčí vyhledává chladné a vlhké prostředí. Tento černohnědý, 4 až 5 mm velký záškodník se žlutými skvrnami na konci krovek, nenapadá čerstvé dřevo. Žije například ve stropních trámech a střešních krovech. Vede skrytý noční život. Vývojový cyklus je kratší než u tesaříků 1 až 3 roky v závislosti na životních podmínkách. Tento dřevokaz nenapadá čerstvé dřevo.
Červotoč proužkovaný
Žije skrytě, podobně jako červotoč umrlčí. Je poněkud menší, 3 a 4 mm dlouhý, a "tiká" na samičky 50 a 60x za sebou. Rýhované krovky (odtud jeho přijmení) jsou černohnědé.
U všeho dřevokazného hmyzu mají destruktivní činnost na svědomí larvy. Někdy se uvádí, že "tikání" červotoče umrlčího a proužkovaného není spolehlivě prokázáno.
Chemická impregnace je účinná pro nové, dřevokazy nenapadené dřevo, které bude teprve použito například v krovech, podlahách nebo obložení stěn. U dřevěných prvků již zabudovaných je účinnost nižší. Larvy dřevokazů jsou ve dřevě chráněny jak za pevnou hradbou. Stříkat chemikálie do dírek ve dřevě nemá smysl, jsou to výletové otvory dospělých brouků, žádná larva tam již není. Dostupné přípravky jsou bochemit, pentalidol a lignofix.
Mikrovlnné záření – dodatek pro zvědavé
Jako mikrovlnné záření se označuje elektromagnetické vlnění o kmitočtu od 300 MHz do 30GHz. Nás bude zajímat záření o frekvenci, neboli kmitočtu 2450 MHz. To odpovídá délce vlny 12, 2 cm. Záření o této frekvenci se používá u zařízení, jež je dobře známo z kuchyň – mikrovlnné troubě. Tento kmitočet se velice dobře hodí k ohřevu materiálu obsahujícího vodu. Protože živé organizmy obsahují velké množství vody, až 90% lze jimi ohřát nejenom potraviny, ale i jejich těla. Na tom spočívá princip likvidace škodlivého hmyzu mikrovlnným zářením.
Mikrovlnné záření má vlastnosti podobné světlu (světlo je také elektromagnetické záření). Materiály reagují na mikrovlnné záření třemi způsoby: od kovovových ploch se odráží, pro sklo je neviditelné, záření jim prochází. Látka obsahující vodu mikrovlnné záření pohlcuje, přijímá energii ohřívá se. Dřevokazný hmyz a jeho larvy a vajíčka nepřežijí teplotu 60 až 65 stupňů. (Též uváděno necelých 50°C zastavujících jejich vývoj.)
Ozáříme tedy předmět, například střešní trám, napadený červotočem a je vyhráno. Tak jednoduché to není. Larvy dřevokazného hmyzu jsou důkladně chráněny vrstvou dřeva. Dřevěné předměty obsahují kovové části, které se v mikrovlnném záření chovají dost tajemně. Někdy se ohřejí na vysokou teplotu – záleží na jejich tvaru poloze vůči magnetronu (mikrovlnné pole je polarizované), dochází k indukci elektrického proudu, interferenci mezi kovovými součástmi. pohlavní orgány.
Při léčbě je potřeba postupovat uvážlivě, sledovat intenzitu mikrovlnného záření, často měřit teplotu ozařovaných předmětů. (Nezaměnit mikrovlnné záření za ionizující, například rentgenové. Tím mikrovlnné záření není.) Pokud je energie mikrovlnného záření příliš vysoká, může dojít k poškození předmětů teplem.
Aplikace mikrovlnného záření zahubí praktický všechny organizmy, avšak nechrání proti opětovnému napadení. Proto je vhodné provést co nejdříve impregnaci ochrannými prostředky, například lignofixem. Mikrovlnné záření se v ozařovaném tělese neakumuluje, to znamená, že ozářené těleso po ukončení aplikce nic nevyzařuje.
Ozařování je poměrně zdlouhavé. Například trám o průřezu 15 x15 cm, aby záření proniklo do hloubky, je potřeba ozařovat 20 až 30 minut. Při tom teplota dosahuje místy až 90°C a z ošetřovaných předmětů může vytékat roztavená pryskyřice. Proto ozařování není vhodné pro předměty citlivé na teplo, například lakované předměty a starožitnosti. Zde je vhodnější ozáření gama zářením – provádí muzeum Roztoky.
Napadení části nábytku pravděpodobně červotočem proužkovaným
Tady je již na jakýkoliv zásah pozdě
Pilnou práci nezvaného "truhláře" prozradí kromě výletových otvorů i piliny
